Z hájecké kabiny

Rozhovor s Hankou Limbergovou

Rozhovor s Hankou Limbergovou
A znovu přinášíme rozhovor s hájeckou trenérkou.

Jaká je Tvá pozice na Hájích? Jak ses na Háje dostala?

Na Háje jsem poprvé přišla, když jsem chtěla začít hrát fotbal, a právě díky mým prvním trenérům Oťasovi a Mácovi jsem se později dostala i k trénování. Svoje první chvíle v roli trenérky jsem strávila s dětmi z 2011 a v současné době působím, spolu s dalšími trenéry, u ročníku 2012.

Co Tě vedlo k tomu stát se trenérem?

Už když jsem hrála, tak jsem jednou chtěla trénovat mladší děti. Vždycky mě bavila práce s nimi, jejich upřímnost, oddanost a vděčnost, ráda jsem si s nimi hrála a tím je i učila nové věci. Jako trenérka jim můžu předávat svoje získané zkušenosti a zároveň se díky nim sama učit. Je neuvěřitelné, jak dokážou člověka nabýt pozitivní energií (ne, že by občas nebyly na zabití :D).

Trénovala jsi i v jiných klubech? Jaké máš trenérské zkušenosti?

Všechny svoje dosavadní trenérské zkušenosti jsem získala na Hájích, kde trénuji čtvrtým rokem stále stejný ročník. Je pro mě hrozně zajímavé vidět, jak jednotliví hráči rostou, ať už herně nebo lidsky.

Hrála jsi aktivně fotbal? Řekni nám něco o své fotbalové minulosti potažmo současnosti.

Asi v devíti jsem po pěti letech baletu, i díky mladšímu bráchovi začínajícímu s organizovaným sportem, přišla na to, že bych si chtěla zkusit fotbal. Na Hájích zrovna probíhal nábor, ale protože brácha byl ještě o rok mladší než nabírali a já holka, řekli jsme si, že se tam zajdeme jen podívat. Protože kluci a zrovna v mém ročníku i holky nějaký ten rok už hráli, začala jsem trénovat s nimi a měla jsem měsíc, abych si vyzkoušela tréninky a rozhodla se, jestli chci pokračovat. Po měsíci a mém jednoznačném ANO chtěli rodiče, abych u fotbalu vydržela alespoň rok, no a už jich bude jedenáct :).
Jako holka jsem mohla s kluky hrát do patnácti a všechny ty super roky jsem strávila na Hájích, a to zejména v brance. Od té doby jsem vystřídala několik dívčích klubů i období, kdy jsem chytala a kdy zase převážně hrála v poli. V současné době hraji 2. ligu za tým žen ABC Braník.

Napadá Tě nějaký silný moment spojený s fotbalem, který jsi prožila?

Z pohledu hráčky byly pro mě nejsilnějšími momenty zejména dvě sezóny, na které moc ráda vzpomínám. První je z dob mladších žáků ještě na Hájích, kde jsme měli skvělého trenéra Martina Tichého, dnes už působícího v jiném klubu, ale díky kterému jsme utvořili fajn tým, který se dokázal poprat s nejedním těžkým zápasem, ne vždycky to bylo jenom o kvalitnějším soupeři. Druhou, pro mě zatím nejlepší sezónu jsem prožila v dorostenkách na Braníku, který vznikl zcela nově a byl také veden skvělým trenérem. Sešly se v něm holky z různých týmů a dokázaly vytvořit skvělou partu, která od začátku překvapovala svými výkony a držela pospolu nejen na hřišti. Našla bych nespočet pozitivních i negativních okamžiků z různých zápasů pro mě velmi důležitých, ale nejvíc pro mě byl první zápas po dvou měsíční pauze kvůli zranění, který jsme vyhrály až na penalty a stejně tak je pro mě důležitý i poslední, hodně těžký a nakonec bohužel prohraný zápas za dorostenky proti Třebeši, odehraný hned po návaru z turnaje v Amsterdamu.
Silný moment pro mě jako trenéra je každý okamžik, kdy vidím, že jsou kluci a holky na hřišti rádi, že je to BAVÍ a asi ještě silnější jsou chvíle, kdy se v zápase začne objevovat to, co se je snažíme naučit v trénincích, ať už je to klička, nahrávka nebo "jen" zvednutí hlavy. Konkrétně mě teď napadá turnaj v Třebíči, kde byli skvělí jak kluci (nemyslím tím pouze hru), tak rodiče.
A ještě jeden nedávný okamžik, který mi utkvěl v paměti a potěšil. V rámci Licence Grassroots C jsme se byli na Hájích podívat na ukázkovém tréninku, kde byli zrovna kluci z našeho ročníku pod vedením právě Oťase Litery a Lukáše Feni. Po trenérově otázce na kluky, jestli chtějí, aby šel někdo z přihlížejících trenérů do branky (názorně ukázáno, jak můžeme v tréninku využít například rodiče) se ozvalo: "Paní trenérko prosííííííím."

Máš nějaký fotbalový vzor (hráč, trenér…)? Jsi fanouškem nějakého českého nebo zahraničního klubu?

Vysloveně nemám žádný konkrétní vzor, ale jsou to pro mě všichni, kteří něco dokázali, za něčím si šli a stále chtějí být lepší. Může to být někdo světoznámý, ale pro mě je to i spousta lidí na Hájích.
Co se mě jako fanouška týče, tak jsem vždycky říkala, že fandím hezkému fotbalu a radosti ze hry. Měla jsem i období, kdy jsem nějakému týmu fandila více (převážně Slavie) či méně, ale nemůžu o sobě říci, že bych byla fanouškem jednoho nebo druhého klubu.

Teď mimo fotbal. Jsi studentem nebo už pracujícím občanem? Kde studuješ? / Jaké je Tvé zaměstnání?

Letos jsem prvním rokem na vejšce, zatím teda spíše doma u počítače :). Studuji management tělesné výchovy a sportu na FTVS.

Jaké máš koníčky a čím ráda trávíš volný čas?

Mým hlavním koníčkem je sport. Není to ale jen fotbal, kde trávím nejvíce času, ale například i kolo, běhání, lyže, plavání, volejbal… ráda ale zkouším i různé nové sporty. Svůj volný čas trávím nejradši s přáteli a nejčastěji právě aktivně, ale jsou i dny kdy se ráda podívám na nějaký ten film. Hodně času také trávím venku s naším psem. Už dlouho se chci taky naučit hrát na kytaru, kterou jsem kvůli tomu před pár roky dostala. Díky kamarádce a volnému času během karantény jsem konečně začala, tak doufám, že budu pokračovat. Zároveň bych se někdy chtěla vrátit ke svým koníčkům z dřívějších dob, jako byla hra na akordeon a divadlo. Když zrovna nepanuje ve světě pandemie, tak také ráda cestuji a poznávám nová místa. Nejradši jsem v přírodě, zejména v horách. Časem bych chtěla projít celé Tatry, a až nám to situace dovolí, tak se podívat do severských zemí.

Máš svůj osobní či trenérský cíl?

Asi nemám žádný svůj konkrétní cíl nebo vizi budoucnosti. Za aktuální bych považovala úspěšně dokončit školu a možná začít studovat ještě i jiný obor spojený s tělovýchovou a sportem zaměřený více k dětem, ale stále přemýšlím i nad fyzioterapií, která by mě také zajímala.
Když bych měla říci nějaký svůj trenérský cíl, tak to je asi neustále se zlepšovat a posouvat. Ze všeho nejvíc chci umět v dětech probouzet zájem o pohyb, bude-li to právě fotbal tím líp. Nejdůležitější pro mě je, aby se tím samy bavily a byly na hřišti šťastné. Zatím ani nemám žádné sny nebo ambice trénovat dospělé či starší kategorie, chci se naučit dobře vést malé fotbalisty a fotbalistky a věnovat se právě jim.

Co se Ti vybaví, když se řekne FC Háje JM?

Po přečtení této otázky mě jako první napadlo slovo RODINA a modrá. Dále se mi vybavuje spousta zážitků, dětství, skvělý přístup i lidi, pohoda, radost… 


úterý 9.2.2021 | Klub | Přečteno: 547

Další články