lupráce
Co je platné, že se v těsném závěsu za Čafkou pyšníme druhou nejlepší obranou v soutěži, co je platné, že vyjma duelů s týmy z absolutní špičky I. třídy dokážeme soupeře přehrát, zatlačit ho na jeho polovinu a držet většinu času míč na vlastních kopačkách, když neznámá choroba otupila naše útočné ostří. Nejinak tomu bylo i v utkání se soupeřem z nejnižších pater tabulky, který navíc nastoupil ve velmi improvizovaném složení s jediným hráčem na lavičce náhradníků. V prvním poločase jsme dlouhé minuty hráli na polovině domácích, statická a nenápaditá rozehrávka však bránila zrodu vyložených gólových příležitostí. Útočná aktivita byla navíc komplikována skutečně zoufalým stavem bohnického hřiště, na kterém jakýkoliv míč vyslaný přihrávkou po zemi doskákal k adresátovi v nejlepším případě někde na úrovni jeho pasu. K ohrožení brankáře domácích jsme se tak dostávali pouze občasnou střelbou ze střední vzdálenosti (dvakrát kapitán Dan Hájek, podruhé při střele z přímého kopu v 17. minutě orazítkoval břevno domácí svatyně). Značnou část úvodního poločasu jsme ovšem promrhali opakovanými přihrávkami mezi zálohou a obranou, kterým v příslušném okamžiku do výměny míče nezapojení hráči pouze se zájmem přihlíželi. Záložníci příliš dlouho drželi balón namísto zrychlení akce rychlou rozehrávkou, k čemuž jim ovšem útočníci svoji mizivou aktivitou nijak nepomáhali.
Po přestávce (strávené bez odchodu do kabin pouze na lavičce náhradníků, což dle mých zkušeností ? či spíše pověrčivosti? - málokdy vede k dobrým koncům) pokračovalo čekání na gól do 33. minuty, kdy jsme se dokázali prosadit po standardní situaci. Rohový kop dobře rozehrál Dan Hájek a v následné skrumáži míč pohotově usměrnil do sítě náš jediný pravidelný jarní střelec Adam Havránek. V té chvíli to vypadalo, že v utkání pozvolna doklopýtáme k dalšímu utrápenému tříbodovému zisku, leč nebylo nám přáno. Ve 42. minutě arbitr zápasu nařídil po souboji Tomáše Ryzce s útočníkem soupeře rohový kop proti naší bráně, který ovšem zřejmě viděl z celých Bohnic a přilehlého okolí pouze on a notnou chvíli trvalo, než zúčastnění aktéři zápasu pochopili, že to budou skutečně domácí hráči, kteří se mají ujmout rozehrávky. Následný vysoký centr Marek Binder pouze nedůrazně srazil do nejcitlivějšího prostoru před brankovou čáru, kam doslova vlétl hráč Slovanu a nekompromisní dorážkou rozhodl o dělbě bodů. Té mohl ještě zabránit znovu Adam Havránek dvě minuty před koncem po nejhezčí akci zápasu, při které Vašek Moravec výborně zatáhl míč po levé straně hřiště, bohužel pro nás však Adam nestihl usměrnit prudkou přihrávku směřovanou podél brankáře do v té chvíli již zcela odkryté brány domácích.
Nečekaná a zcela zbytečná ztráta bodů nás postihla v ten nejnevhodnější okamžik, kdy lídr skupiny Tempo podlehl na domácím hřišti Krči a příběh na čele tabulky tak získal zcela novou a nečekanou zápletku. Rozhodně však nemůžeme a ani nechceme hledat příčinu našeho neúspěchu ve (byť zjevně chybném) výroku rozhodčího, který předcházel vyrovnávací brance domácích, neboť jednak nikdo nejsme dokonalý, jedna prostě není možné v takovýchto utkáních spoléhat na jediný gól vstřelený do sítě soupeře. Ztráta hubeného vedení, zvláště na takto nerovném terénu, se může na zmenšeném hřišti zrodit prakticky z čehokoliv. Hledání léku proti nemohoucí koncovce teď bude pokračovat ve dvou po sobě jdoucích domácích utkání ? věřme, že seriál Útočné trápení nebude nekonečnou mýdlovou operou a jeho závěrečný díl se již odehrál na bohnické trávě.
Branky:
33' 0:1 Havránek (Hájek)
42? 1:1
Sestava: Binder ? Hejný, Worsch, Smolák, Kasl, Hájek (c), Machýček, Moravec, Podhorský, Havránek, Merrell, Ryzec, Madej