lupráce
K dalšímu turnaji jsme nastoupili o týden později, tedy 28.dubna. Byl to o poznání lepší turnaj, klukům se dařilo více a předvedli hezké věci z tréninku. Zvláště musím ocenit Danovu kličku, za kterou mu dlužím tatranku (musíš se mi Daní připomenout).
Tentokrát se účastnilo 6 družstev, čas se změnil na 1x13 minut a hrálo se na jednom hřišti. Bylo velké parno, a tak jsme se snažili odpočinek trávit ve stínu. Jednou jsme si zašli na párek v rohlíku a po něm kluci předvedli jeden z nejbojovnějších zápasů.
V prvním zápase jsme nastoupili proti Aritmě. Vlétli jsme do něj výborně, kdy nás brzy po skvěle vybojovaném míči poslal do vedení Alex. Soupeř byl však lepší a z kluků jako by v druhé polovině utkání vyprchala chuť bojovat. Byli jsme také hodně v chumlu (samozřejmě je to dlouhodobý proces), ale prakticky jsme jedinkrát nenakopli. Naopak jsme si ani jednou nenahráli. V týdnu jsme se to už trénovali a i klukům jsme říkali, že bychom rádi nějakou tu nahrávku viděli.
No a netrvalo to dlouho a v dalším zápase jsme těch nahrávek viděli hodně. Zápas s Čafkou se nám vydařil o poznání lépe a soupeři jsme nastříleli 6 branek. V tomto zápase bylo všechno od kliček, přes nahrávky až po střelbu. Opravdu moc hezký zápas. Zvláště jeden gól byl po krásné kombinaci od brankáře až po útočníka.
S Horními Měcholupy se nám nějak nedaří. Asi je to tím, že mají tak velkého tygra v bráně :-). Naprosto vyrovnané utkání, ve kterém jsme se však nedostali do pořádné šance, neboť jsme nedokázali přejít přes urostlejší a důrazné obránce. Měcholupy daly tři branky, my žádnou, přesto se mi zápas líbil a hodnotím jej kladně.
Jakou jsme měli smůlu s Hor. Měch. tak takovou měla smůlu Březiněves s námi. Haluz gólem z autového vhazování jsme se dostali do vedení. Opět to bylo naprosto vyrovnané utkání, tentokrát jsme byli my tím šťastnějším týmem.
Poslední zápas s Vršovicemi patřil mezi ty nejhezčí na turnaji. Bylo to bojovné utkání nahoru dolu, kdy kluci makali naplno s obrovskou chutí vyhrát. To se jim také povedlo gólem ke konci utkání, kterým jsme zvítězili 3:2.
Oproti minulému turnaji se klukům zadařilo mnohem více. Moc se mi líbili takové drobnosti, kterých si mnohdy ani nepovšimnete, ale na tréninku je děláte a kluci to zkusí. V některých zápasech jsme byli často v chumlu, ale jak jsem již psal, ještě chvíli to potrvá, než to odbouráme. Po turnaji jsem byl opravdu spokojený, nebylo vše ani zdaleka dokonalé, ale těch pár věcí, které udělali kluci správně, mě moc potěšilo. To jsou ty momenty, od kterých se můžeme odrážet. Samozřejmě tam byly věci, které děláme špatně, jako třeba padání při střele, a které se budeme snažit odbourávat. Jsem rád i za kluky, že si svou bojovností vysloužili bronz. A to nákopů, pouze hraním fotbalu...
Turnaje se zúčastnili: Alex Klymskyj, Adam Karafiát, Tom Kolář, Dan Borecký, Domča Mareš, Honza Maršak, Filda Prachař, Kája Hamala, Honza Limberg