lupráce
Nejprve nás čekal zápas s hájeckými 05. Uskutečnili jsme to po minulé dobré zkušenosti, kdy jsme viděli, že měl přáteláček velký přínos. Utkání se nezúčastnili ti nejnastartovanější děti, a to z jednoho důvodu, aby kluci museli vzít opět odpovědnost na sebe a v zápase se více projevili a byli více u míče. Proto jsme mohli vidět krásné momenty, kdy například Filip Sojka, David Brunovský nebo Dominik Žídek vzali míč a snažili se cokoliv vymyslet. Bylo jasně vidět, že kluci umí vše, jen v menší rychlosti. Měl jsem možnost střídat a mluvit i s našimi 2005. A bylo super, že kluci reagují na všechny pokyny úplně stejně a návyky mají totožné, to trenérovi vždy pomůže. Na hřišti se nám často objevovaly chumly, s chlapci jsme o tom vždy o pauze mluvili a otázkami jsem se dotazoval, jak se tomu vyvarovat. Svou roli hrálo i kratší hříště, než na které jsme venku zvyklí, ale byl to první zápas v hale po delší době a splnil svůj účel. Padla spousta branek a kluci ukázali mnoho kliček.
Později odpoledne jsme nastoupili k zápasu s Tempem, kde jsme hráli na dvě hřiště. Fotbalově byly oba týmy vyrovnané. Viděli jsme skvělé utkání, hlavně z důvodu stejné koncepce, kdy se kluci snažili řešit vše fotbalově, tedy pomocí kličky či nahrávky. Jsem moc rád, že si kluci v zápasech začínají zkoušet i ty složitější kličky, které pečlivě trénují. Dalším aspektem naší velice dobré hry bylo využití nahrávky. V zápase bylo mnoho momentů, kdy bylo patrné, že kluci přemýšlí, zda zkusit projít přes tři hráče nebo si pomoc s nahrávkou. Moc nám pomáhala hra našich brankářů, která se velice dařila a kluci častým vybíháním zabránili soupeři v pokračování útočné akce a navíc založili svou vlastní.
Další super věcí bylo slyšet ty stejné pokyny k rozvoji samostatného rozhodování dětí pomocí otevřených otázek od trenérů Tempa a celková atmosféra celé akce, která měla velký přínos a třeba pomohla dalším naladit se na naší vlnu.