lupráce
Zápasy s Čafkou bývají často vyrovnané a nejinak tomu bylo i tentokrát. K zápasu není moc co dodávat, protože nás stále trápí to stejné co vždycky. Nedůrazné a nepřesné střely a pak nezodpovědné bránění zadních útočníků, kteří si nehlídají hráče a vyrážejí na soupeřovu branku. Chyba je pak nejen v zadních obráncích, ale v komunikaci obecně, kdy právě v takovéhle situaci si má brankář křiknout na zadního útočníka, aby soupeře obsadil. Vypadáme jako tým plný ryb, kdy jediné co si kluci vzpomenou, že umí zakřičet, je „Vystřel!“ místo toho, abychom se podpořili, nebo křikli i cokoliv jiného. Kdybychom proměnili všechny naše šance, zápas mohl skončit remízou či výhrou, ale na šance se fotbal nehraje.